

Nevím jestli se to někomu z vás stalo, nám naštěstí ne, ale člověk ani kůň nikdy neví co na něho čeká!
Představte si krásný slunný den, který chcete strávit se svými čtyřnohými miláčky v přírodě. Vydáte se do lesa, najdete krásný palouček jako z pohádky a chcete dopřát svému koni baštu v podobě šťavnaté trávy. Sesednete a v tom se to stane. Vyrušíte ze slunění zmiji, která na vás nebo koně zaútočí. V lepším případě vás oba jen vyleká, ale v tom horším jednoho uštkne. Idylka se promění v horor ! Co teď ? Jak pomoc a neublížit? Opravdu se po zmijím kousnutí umírá?
Trošku si zmiji obecnou, našeho jediného jedovatého hada přiblížíme.
Zmije obecná patří co do účinnosti mezi prudce jedovaté hady a její jed je srovnatelný s jedem amerického korálovce. Naštěstí zmije obecná nemá ve svých jedových žlázách dostatečné množství jedu, které by dokázalo zabít dospělého člověka. Vysoce ohrožené jsou však děti, které mají menší hmotnost a starší nebo nemocní lidé. Velice nebezpečné je, pokud zmije zasáhne silně prokrvenou část těla (např. jazyk ) nebo dokonce cévu a vstříkne jed přímo do krevního oběhu. Pak se účinnost uštknutí velmi mnohonásobně zvýší a ohrožení na životě je pak velmi vysoké.
Zdravý kůň při své velikosti by neměl být při uštknutí do nohy nijak vážně ohrožen na zdraví, jiná situace nastává při uštknutí do hlavy.
Popis:
Zmije je relativně malý had, dospělé samice dorůstají délky až 70 cm, samci méně. Dožít se mohou 20-25 let. Nejobvyklejší
zbarvení je šedé až modrošedé s výraznou klikatou čárou na hřbetě. Ovšem existuje celá řada vzácných variant, které žádnou
čáru nemají. Jejich potravou jsou zejména drobní hlodavci, obojživelníci, ještěrky, případně mladí ptáci nebo ptačí vejce.
Výskyt:
Lesostepní oblasti, nepříliš hustý les nebo prosluněné stráně. Obvykle jde o nočního tvora, který je přes den ukryt nebo se vyhřívá na
sluníčku a potravu loví v noci, vyjímkou jsou horské populace, které loví převážně ve dne (v noci je zde zima ). V ČR je výskyt v
nížinách ojedinělý, typickým areálem rozšíření jsou výše položené oblasti s nadmořskou výškou nad 600 m.
Prevence:
Existuje hadí sérum, které se vyrábí z koňské plazmy, ale u některých lidí může vyvolat bouřlivou alergickou reakci, která může člověka ohrozit více na životě než vlastní uštknutí.
Hadi neslyší, takže nemá cenu křičet a plašit lesní zvěř. Hadi vnímají otřesy půdy a v kontaktu s něčím větším než je kořist raději vyklidí pole.
Příznaky:
Otok, bolestivost, kousance, celková malátnost, nechutenství. Ne vždy při kousnutí had do rány vyprázdní jedové váčky. Pokud je jed opravdu v ráně, postižený to pozná záhy. Postižená končetina začne v místě vpichu bolet a otékat, bolest i otok bude postupovat směrem k tělu. Stejně tak se bude zvětšovat celková nevolnost.Pokud tyto příznaky nenastanou do půl hodiny,lze mluvit o štěstí a zmije v tomto případě jed nepoužila. I v tomto případě by měl postižený urychleně vyhledat lékaře a nechat se prohlídnout a aplikovat protitetanovou injekci, kortikoidy a antihistaminika.

První pomoc: Při uštknutí je v první řadě třeba zachovat chladnou hlavu . Vyvarovat se rychlých pohybů, které se postarají o rychlejší proudění krve a tím rychlejší distribuci jedu do organizmu. Zraněnou končetinu znehybněte například dlahou. Ránu je možné vysávat ústy, ale jen za předpokladu, že nemáme v ústech žádná poranění. Zmijí jed na rozdíl třeba od kobřího, se sliznicemi nevstřebává a v žaludku se rozloží. Rozřezávat ránu se nedoporučuje, taktéž zaškrcení není potřeba.Nedávno se přišlo na to, že zaškrcení udělá víc škody než užitku. Hlavně u dětí, kdy je lepší riskovat celkovou lehčí otravu než těžké lokální poškození, které by mohlo vést až k amputaci končetiny. Jedna ze složek jedu způsobuje otok, a tak se organizmus přirozeně brání pronikání jedu (v případě uštknutí do ruky sundejte veškeré prstýnky ,náramky, hodinky !). Ráni sterilně zakryjte a ledujte. Uštknutou končetinu je dobré zvednout nad úroveň srdce. Rozhodně nepodávejte alkohol, ale např.čaj nebo slabou kávu. Co nejdříve se snažte vyhledat lékařskou pomoc nebo veterináře.
Zájem vyhledat tyto informace, mě přiměla událost mé kamarádky a její krásné paint horse kobylky Maurin Skip Bars, kterou s nejvyšší pravděpodobností uštkla zmije. Viz. foto autor Soňa Žilková.

Doufám, že my tyto informace využívat v praxi nebudeme. Jsme v nížině a nejvyšší kopec je železniční nadjezd.
PS: A kdo se obává, že ho napadne 5-ti metrový hroznýš královský, tak musí dupat jako slon! Na tak velkou kořist, by snad hroznýš nečíhal! No prostě platí staré české přísloví: "Kdo se bojí, nesmí do lesa!"
H. Č.